Turecká kuchyně je pověstná svou rozmanitostí, vyváženou a vzájemně se doplňující kombinací mnoha chutí. Je ovlivňována několika kulturami, tradicemi centrální anatolské kuchyně, národy středomoří, velký vliv má i arabská kuchyně a islám.
Turecká kuchyně je velmi zdravá, lehká, lehce kořeněná, s použitím velkého množství ovoce, zeleniny, plodů moře a mnoha druhů koření, především pepř, máta, kopr, koriandr, paprika, petržel, kmín, česnek a cibule. Vzhledem k výhodné poloze Turecka mezi Středozemním a Černým mořem, má tato země nekončící zdroje plodů moře. Dobré klimatické podmínky zase umožňují pěstování ovoce a zeleniny po celý rok. Ze zeleniny se do pokrmů často používá pórek, jarní cibulky, papriky nebo zelené natě. Ve velkém množství se využívá zeleninových salátů, a to v mnoha variacích.
Jídla se většinou vaří nebo dusí. V případě smažení se používá kvalitní olivový olej. Oblíbená je také úprava masa na otevřeném ohni. Nejoblíbenějším masem je v Turecku jehněčí, skopové, kuřecí nebo ryby. Podává se však jako obohacení pokrmu, nikoliv jako hlavní chod. Turci nikdy nekonzumují maso vepřové. Nejoblíbenější přílohou je rýže, která se upravuje s kořením, mandlemi nebo těstovinami či masem. Další přílohou bývá typický turecký bílý chléb, tzv. „pide“ – chlebová placka nebo „ekmek“.
Typickou součástí turecké kuchyně je baklažán, většinou zapečený s masem a bramborami. Přes tisíc let starý recept na šafránovou rýži se dodnes využívá na svatebních hostinách. Typickou tureckou snídani zpravidla tvoří bílé pečivo, balkánský sýr, olivy, med nebo džem, jogurty, vejce a samozřejmě nesmí chybět ani zelenina. K večeři bývají podávány polévky, zeleninové saláty, grilovaná zelenina nebo sýry. Po jídle jsou podávány dezerty ve formě medu, zmrzlin či ovoce. Typickým zákuskem bývá „baklava“ – listové těsto s medem a ořechy.
Čaj
Čaj je v Turecku podáván při každé příležitosti. Pěstuje se na plantážích poblíž města Rize na pobřeží Černého moře. Připravuje se ve dvou na sobě stojících konvicích. Ve spodní se vaří voda a v horní se praží koncentrát. Ten je velmi silný a hořký a pije se po zředění horkou vodou. Turistům je nabízen také ovocný čaj, který není tak silný jako ten černý. Nejčastěji jablečný, fíkový, lipový nebo mátový.
Káva
Káva se v Turecku pije výjimečně. Místní káva je podobně jako čaj velmi silná a sladká. Před konzumací prochází několikrát varem.
Ayran
Jde o typický tradiční turecký nápoj. Lehce osolená směs jogurtu a vody v poměru 2:1 se někdy dochucuje pepřem nebo česnekem.
Džusy
Čerstvé džusy jsou k dostání přímo na ulici a připraveny přímo před vámi. Vyrábějí se z pomerančů, meruněk, broskví, višní a dalšího ovoce.
Pitná voda
Na většině území Turecka je pitná voda. Pouze ve větších městech může dojít ke znečištění splašky z kanalizace. Voda v plastových lahvích je dostupná za rozumnou cenu.
Alkoholické nápoje
Většina obyvatel Turecka (muslimů) alkohol vůbec nepije. Alkohol je však v zemi běžně dostupný. Nejběžnější značkou piva je „Efes“. Kromě piva se v Turecku můžete setkat s vínem. Vinná réva se pěstuje v Kappaddocii. Jak bílé, tak i červené víno má nízký obsah alkoholu a mírně nasládlou chuť. Typickým tureckým nápojem je Rakije – anýzová pálenka, která se podává s ledem a vodou. Po zředění se nápoj zakalí, díky čemuž se mu také někdy říká „lví mléko“.
Kebab
Mezi nejznámější typická turecká jídla patří kebab. Plátky masa ochucené kořením se odkrajují z otáčejícího se rožně.
Kefte
Dalším jídlem je „kefte“. Jde o mleté masové placičky podávané se zeleninovou přílohou.
Gyros
Gyros se opět připravuje na otáčejícím se roštu, z kterého se různé druhy masa postupně odkrajují. Podává se většinou v chlebu se zeleninovou přílohou a dressingy.
Turecká kuchyně je právem považována za jednu z nejlepších a nejzdravějších na světě. Každé jídlo má pro obyvatele Turecka svůj pomalu až rituální význam a je pro ně vždy radostným zážitkem a rodinnou tradicí.
"Turecká kuchyně má dlouhou a bohatou historii, přesto u nás není příliš známá. Je to velká škoda, protože opravdu stojí za ochutnání," říká Tatiana Poláková, specialistka na Turecko v cestovní kanceláři Neckermann.
"I když i v Česku můžete narazit na dobré turecké jídlo, není nad to poznat jej přímo v zemi původu."
Kebab je nejznámější
Pokud jste do Turecka přijeli na kebab, pak si nejlépe pochutnáte v jihovýchodní části země. Jen na jednu surovinu v této lokalitě zapomeňte. Vepřové maso je pro muslimy zapovězené a nečisté.
Kebab sestává z grilovaných plátků kuřecího, jehněčího nebo hovězího masa, které prodavač odkrajuje přímo z rožně a servíruje s rýží a salátem.
Delikatesou, kterou byste si neměli nechat ujít, je tzv. iskender kebab, čili tence krájené grilované jehněčí plátky servírované na kouscích pide (pita) placky, zalité horkou tomatovou omáčkou, rozehřátým máslem a jogurtem.
Milovníci masa ocení turecké karbanátky köfte připravené z chutně okořeněného hovězího.
Polévka je grunt a maso špunt
Ještě než se pustíte do hlavního chodu, byla by škoda se připravit o některou z velmi dobrých tureckých polévek. Například mercimek je krémová polévka z rozmixovaného hrášku, kterou servírují téměř v každé restauraci. Objednat si můžete také skembe corbasi, pokud vám chutná polévka dršťková, nebo yala corbasi, což je tradiční hovězí vývar pro našince neobvykle doplněný jogurtem a špetkou máty.
Malé předkrmy se sýrem a zeleninou
Po polévce je čas na malé předkrmy, tzv. meze, obdobu známých španělských tapas. Z nejoblíbenějších jmenujme třeba sigara böregi (smažené listové těsto plněné sýrem a petrželkou), mücver (smažená zeleninová placička z cukety a kopru s jogurtem) nebo typické dolmades (vinné listy plněné rýží).
Sladká tečka baklava
Jako dezert na závěr si dopřejte hříšně sladkou baklavu, tenké listové těsto namočené v sirupu nebo medu, proložené nasekanými oříšky či pistáciemi, či künefe - teplý dezert se sýrem a drcenými pistáciemi.
Památkou na turecké sladkosti může být lokum, malé kostičky z cukru a medu ochucené oříšky, pistáciemi, kokosem, ovocem, čokoládou nebo růžovým olejem, které bez problému dovezete až domů.
Káva, čaj a anýzovka
V neposlední řadě je třeba zmínit kahve, tureckou kávu, která se připravuje z velmi najemno umletých kávových zrn, cukru a vody a vaří se v konvičce zvané džezva.
V každou denní i noční hodinu pijí Turci silný černý čaj v malých skleničkách na typických podšálcích.
A na závěr ještě jedna turecká specialita - anýzová pálenka raki, která se ve sklenici ředí s vodou. Ze dvou bezbarvých kapalin se po smíchání stane mléčně bílá. Popíjí se v tradičních tavernách a přikusují se k němu chuťovky meze, což je nejčastěji sýr, grilovaná zelenina, mořské plody nebo slané mandle.