Úvodní stránka > Bulharsko

Bulharská kuchyně

Bulharská kuchyně je zvláštní kombinací středoevropských, východoevropských, balkánských, tureckých a řeckých vlivů.

Bulharská kuchyně se velice podobá řecké kuchyni. Spousta jídel, které Bulhaři prohlašují za svá národní, jsou zároveň řecká a v podstatě i turecká národní jídla. Musaka v Bulharsku chutná úplně stejně jako musaka na Krétě. Kafe se pije jako ten nejturečtější Turek.

Bulharská jídla stojí na třech základech:

zelenina
maso
ryby

Balkánský sýr a šopský salát

Bulharský balkánský sýr není jako náš balkán. Skutečný balkánský sýr je něco úplně jiného než slané tvarohové krychle, ze kterých se uřezává v českých prodejnách. Balkánský sýr chutná trochu jako řecká feta.

Balkánský sýr v první řadě není vůbec kyselý. Za druhé není přesolený. Za třetí chutná trochu po másle, ale jenom trochu. Tu skutečnou chuť ale nemožné popsat. Když v bulharské restauraci dostanete šopský salát posypaný balkánským sýrem, tak pochopíte, proč se zelenina tímto sýrem vlastně sype. Dodá totiž zelenině tu správnou jemnost.

Základ šopského salátu tvoří jako u nás okurky a rajčata a navíc sladká cibule. Papriky se někdy přidávají, někdy ne nebo se mohou i osmažit. Okurky se do salátu loupou. Zálivky je hodně málo a tvoří ji hlavně vinný ocet. Kromě šopského salátu se můžete potkat s mnoha obměnami, kdy se do šopského salátu přidají olivy nebo šunka a pojmenuje se to jinak (a zdraží).

Bulhaři pojídají šopský salát dost často. U nás začínáme oběd polévkou, v Bulharsku salátem.

Skutečný balkánský sýr se nejmenuje podle balkánského poloostrova, ale podle balkánského pohoří, které od západu k východu prochází celým Bulharskem. Šopský salát se nejmenuje podle šopy (taková bouda), ale podle Šopska, což je horská oblast kousek od Sofie. (Jazykový základ odhaduju v obou případech rumunský.)

Bulharský chléb

Chutná výborně, ale je to bílý chléb, tedy zcela pšeničný. Něco jako naše veka, ale větší a kulatý. Když je čerstvý, chutná trochu jako francouzské bagety. Když ale zestárne, moc dobrý není. Nečekejte, že by jako český chleba vydržel chutný čtyři dny. Podobně se chová i ostatní bulharské pečivo.

Kulatý bochník chleba má průměr asi 25 cm a stojí 1 až 2 leva. Chléb se řekne normálně chleb. Různým menším bagetám se říká chlabča.

Polévky

Dalším význačným rysem bulharské kuchyně jsou polévky. Bulhaři je mívají i jako hlavní jídlo. Nejtypičtější polévkou je hustá fazolová polévka zvaná bob (případně bob čorba). Není nic moc, ale člověk se jí opravdu nají. Velká miska ve vnitrozemí stojí 0,7 leva (asi 10 korun).

Všechny polévky se podávají s několika krajíčky bílého chleba. Chléb se nosí na stůl celkem automaticky k jakékoli polévce. Kromě rybích a fazolových mají v nabídce spoustu dalších, které téměř vždy mají ekvivalent v nějaké naší polévce (kuřecí, dršťková, krémová). S výjimkou taratoru.

Tarator

Kdo nemá rád kopr nebo kyselé mléko, tomu tarator nedoporučuji, jinak to ale rozhodně stojí za pokus. Základ je z kyselého mléka, ale není to mléko zkažené, spíš to chutná skoro jako velmi řídký jogurt. V mléce plave nastrouhaná okurka a kopr, kořeněno trochu česnekem. Tarator se podává vychlazený a je v parném létě neobyčejně osvěžující. Buďto jej dostanete normálně na talíři jako polévku, nebo se prodává v bistrech v kelímku.

Ryby

Smažené grundle. Bohatě se najíte z malé porce.

Smažení grundlí.

Porce zeleninového kjufte (vlevo) a hlavně smažený žralok.

Bistro Mořský dar v Achtopoli

Skoro v každé přímořské zemi potkáte na cestách různé rybí speciality. Pouze v Bulharsku jsou tak laciné. Porci rybího masa, která stojí ve Francii 20 euro, dostanete v bulharské restauraci za 10 leva nebo i levněji.

V úpravách ryb převažuje jednoduché grilování s kořením nebo smažení v těstíčku. Kromě restaurací můžete vidět ryby prodávané i v rybím bistru. Jsou o něco lacinější a ještě lepší.

Grundle jsou malé rybičky rozličných druhů. Grundle se narychlo obalují ve směsi mouky, škrobu a soli a pak se rychle asi minutu nebo dvě smaží v oleji. Tyto rybičky se jí i s hlavičkami, což tak nějak vůbec nevadí.

Maso

Bulhaři jsou historicky pastýřský národ a do Řecka je blízko, takže se masa v Bulharsku jí hodně. Na cestách po Bulharsku se setkáte hlavně s karbanátky (kjufte, kebabča) a uzeninami. Maso se připravuje všemi nám známými způsoby, ale nejčastěji se griluje. Kromě grilování na roštu je zde celkem častá příprava masa na vertikálním rožni, prostě gyros. Místo gyrosového koření se mezi maso nejčastěji dává čubrica, což je normální saturajka, která na jihu často roste v kopcích ve velkých trsech. Je mnohem aromatičtější než každá saturajka, co se pěstuje v Čechách. Čubrica se jako hlavní koření přidává i do karbanátků.

Karbanátky často koupíte ve stánku za 70 fufníků. Za dalších 30 stotinek je houska, do které se karbanátek vkládá. Plátek cibule a okurky jsou k tomu zadarmo, polévá se maličko kečupem. Dohromady to je velmi dobrá svačina za 1 leva (asi 14 korun) a jmenuje se to chlabča i kebabča. Kebabča chutná jako něco mezi naší sekanou a kusem pečeného masa. Takový poctivý karbanátek se saturajkou.

Chleba s karbanátkem, polito kečupem.

Opékárna uzenin v Kitenu.

Zelenina

Prodejna zeleniny a melounů.

Smažená cuketa, nazývaná zde tykvičky.

Zelenina plní v Bulharsku funkci našich příloh (místo knedlíků a těstovin) a funkci polévek (oběd začíná salátem), takže se zde zeleniny jí opravdu hodně.

Zelenina na trzích bývá (ale nemusí být) velmi čerstvá. Kromě osamocených stánků umístěných tak různě se v každém větším městě nachází zeleninový trh. Komu jde o cenu, ten najde nejlacinější stánek uprostřed tržiště. Nejlepší zeleninu mají ti, u kterých nakupuje nejvíce místních.

Velkou pochoutkou jsou tykvičky (smažené cuketové plátky v karamelu).

Velmi obvyklým jídlem podél moře je musaka, což je jídlo chutnající podobně jako francouzské brambory. Bulhaři do musaky dávají více brambor a méně lilků než Řekové, ale mezi průměrnou bulharskou a průměrnou řeckou musakou je méně rozílů než mezi musakami z různých řeckých ostrovů.

Turistům se hodně prodává vařená kukuřice. Jeden klas stojí zhruba 1 leva, občas méně. Mnozí Bulhaři jsou tak chudí, že vydat se ráno sklízet kukuřici na vlastní pole a přes den se ji snažit prodat turistům je pro ně nadprůměrný způsob obživy.

Pečení palačinek na horkých plotýnkách

Hotová palačinka se plní různými věcmi, například jahodovou marmeládou.

Točená zmrzlina se nevidí tak často jako prodej zmrzliny na váhu

Jídla pro turisty

V turistických letoviscích potkáte více mezinárodních jídel než těch typicky bulharských. Všude se prodávají:

palačinky
hranolky
hamburgery
langoše
gyros
čína
zmrzlina a tak podobně.

Ceny jsou podobné jako v Čechách, místy mírně vyšší.

Zmrzlina

Kopečková zmrzlina se v Bulharsku prodává na váhu. 100 gramů stálo v roce 2007 jedno leva nebo leva deset. Zmrzlinové mísy často obsahují různé dekorativní ovoce, což vypadá velmi vábně. Kvalita zmrzliny se stánek od stánku výrazně liší.

Čas od času se dá potkat stánek s točenou zmrzlinou. Porce podle velikosti stojí kolem 1 leva. Zpravidla je míchaná smetanová čokoládová. V parném bulharském létě je zmrzlina základ pohody.

Nápoje

V Bulharsku se hodně pijí minerálky, kafe a pivo.

Bulharský čaj

Když si v Bulharsku v restauraci objednáte čaj, nezeptají se vás, jaký čaj chcete. Bez varování vám přinesou bylinkový čaj. Chutná zvláštně, ale poněkud mdle. Hlavní složkou je máta, jedná o směs různých hluchavkovitých natí (například saturajka, dobromysl) a fenyklu nebo anýzu.

Ovčárský salát v Achtopoli. U bylinkového čaje si všimněte pěti sáčků s cukrem.

Chcete-li černý čaj, musíte o něj explicitně požádat. Řeknete-li to česky (černy čaj), budou vám rozumět. Černému čaji se říká také "importovaný". Zajímavé je, že dnes stojí v restauraci šálek černého čaje totéž, co čaj bylinkový (průměrně zhruba 10 Kč).

Čaj (ať už černý nebo bylinkový) se podává v relativně malém množství, asi tak jeden dcl. Obvykle dostanete šálek na podšálku, ale šálek bude přiklopen dalším talířkem, aby voda nevychladla. Další specialitou je množství cukru. K jedné deci čaje dostanete tři až pět sáčků s cukrem. Běžné je dostat i plátek citrónu.

Kafe

V Bulharsku se podává silný turek v malém šálku. Na podšálku je spousta cukru, který nepoužijete.

Pivo

Staropramen je v Bulharsku velmi oblíbenou značkou.

Piva se v Bulharsku pije hodně a hodně se chutí podobá pivu českému. Kromě domácích značek je tu velmi populární český Staropramen a nějaké dánské pivo (snad Tuborg). Říká se, že bulharské pivovary zakládali čeští sládkové. Zajímavé je, že kromě Staropramenu Bulhaři moc česká piva neznají. Většinu trhu pokrývají místní značky Kamenitza a Zagorka. Další bulharské značky jsou Ledenika a Boljarka (trochu sladší), Šopskoje a Pirinskoje.

Džusy

V pomerančových i jiných džusech mají v Bulharsku větší výběr, než je zvykem v Čechách. Kvalita se u džusů výrazně liší podle značek. Prodává se tu mnoho různých značek, z nichž některé v Čechách vůbec nekoupíte. Džusy stojí od jednoho leva (ty méně kvalltní) po tři leva (ty lepší). Cena ale není jediným měřítkem kvality.

Minerálky

Bankia, nejznámější minerálka

Všechny bulharské minerálky, kterých se tu pije hodně, jsou mírně nahořklé, s velkým obsahem hořčíku. Jsou dost zásadité (pH asi 9), takže by se neměly pít úplně pořád.

Nejslavnější bulharská minerálka je Bankia, to je (měřeno silou značky) něco jako u nás Matonka.

Bulharská restaurace v Praze

Chcete-li ochutnat tradiční bulharskou kuchyni, vyzkoušejte Bulharskou restauraci Sofia v Praze v Americké ulici 744/28 (jeden blok od Míráku).

Další jídla

Olivy s cibulí (maslen s luk) se zdá sice obyčejné jídlo, ale je to rychlé, dobré a lehké jídlo s bílým chlebem. Banica (čteno banyca) je cosi jako plněná (většinou sýrem, ale také masem, čokoládou a marmeládou) houska z listového těsta. Jedná se vlastně o řeckou pitu, ale plní se ještě syrové těsto vyválené do slabounkých plátů a překládané - obdoba lístkového. Rovněž pečená plněná brambora zeleninou, sýrem a olivami je vynikající. Baklava je také těsto plněné mletými ořechy a přelitá cukrovým sirupem, jenže se peče vcelku na plechu a pak se krájí.